Dnešním dnem byl zahájen letošní 1.turnus příměstského cyklo tábora, na který se přihlásilo rekordních 32 dětí. Reportáž + fotodokumentace z jednotlivých dnů najdete v textu níže.
Pondělí 9. července
Za pěkného letního dne jsme se po provedení úvodní registrace a základního poučení o pohybu ve skupině cyklistů vydali do areálu Policie ČR, kde byla zkontrolována výbava kol, správné nasazení cyklistických přileb a všem byla dopravní policií změřena rychlost radarem. Následoval přesun k rybníku Hnědka, který slouží k výuce malých rybářů, kde si všichni pod vedením cyklisty a rybáře Lukáše v jedné osobě mohli všichni vyzkoušet nahazování udice a chytání ryb. Devíti z nás se podařilo dokonce něco ulovit, ale vzhledem k velikosti chycených ryb a plánu další cesty byly všechny úlovky puštěny zpět do "křišťálově čistého" rybníčku Hnědka. Po obědě v restauraci v Příměticích následoval přesun na koupaliště Pohoda v Únanově a po vykoupání zpět na místo srazu na Komenského náměstí. Pondělí jsme jako rozjezdový den zahájili necelými 22 kilometry.
Foto z prvního dne zde
Úterý 10. července
Z místa startu jsme tentokrát vyrazili směrem na jih - konkrétně do obce Nový Šaldorf, kde jsme navštivili a prohlédli si nejprve Modré sklepy a poté pískovcový sklep vinařství Koníček. Potom jsme se přemístili kolem vojenského bunkru na dětské hřiště ve Chvalovicích a odtud to bylo jen kousek na oběd do Hotelu Alt. Po obědě následoval přesun do chvalovického Prehistoric Parku, jehož expozice byla na konci loňského roku rozšířena o "Dobu Ledovou". Po prohlídce jsme se přesunuli necelých 5 km do Vrbovce na koupaliště, odkud jsme při koupání a pojídání nanuků sledovali blížící se bouřku. S menším zpožděním jsme poté vyjeli směr Znojmo, hlavní bouřce se vyhli, ale kaluže a blátivá cesta při příjezdu do Znojma zanechala na kolech i oblečení účastníků přesto svoje stopy. Do cíle jsme dorazili po ujetí 36 km v 17:00 hodin.
Foto z druhého dne zde
Středa 11. července
Pro změnu jsme od místa startu vyrazili opět jižním směrem. Cestou, kterou 90% obyvatel Znojma určitě nezná, nikdy tudy nešli a nejspíš nikdy ani nepůjdou, jsme se mimo hlavní silniční tahy přepravili do společnosti A.S.A, která se zabývá odpadovým hospodářstvím a tříděním odpadů. Všichni si zde vyzkoušeli vysypání popelnice do popelářského vozu a prošli linkou na třídění a následné zpracování odpadů. Celá naše cyklistická skupinka byla navíc převážena s výsledkem 1640 kg. Následovala svačinka (nikoli v areálu společnosti ASA, kde to opravdu moc nevonělo), ale v Dobšické sklepní uličce, kde byl chládek. Po přestávce následoval přesun podél řeky Dyje do stejnojmenné obce, kde se všichni vykoupali v tekoucí řece s teplotou značně nižší než na koupalištích z předešlých dní. Po dobytí říčního ostrova následovala na břehu ukázka a výuka uzlů a pak už očekávaný přesun zpět do obce Dobšice, kde nás v restauraci U Sapíků čekal oběd. Po obědě jsme podél břehu řeky Dyje dojeli do Gránického údolí a do kontrolního stanoviště Spálený mlýn, kde si ti větší zahráli fotbálek, menší obsadili prolézačky a pískoviště. Po konzumaci nanuků následoval závod do vrchu a návrat do místa srazu. Celkem najeto 29 km.
Fotky ze třetího dne zde
Čtvrtek 12. července
Čtvrtý den našeho cyklistického putování nás přivítal chladnějším počasím a zataženou oblohou, na startu jsme se tak sešli v dlouhých rukávech, mikinách a ti zimomřiví i v lehkých bundách. Dnešního dne se zúčastnila i dvouletá Lucinka, která tak sesadila z trůnu doposud nejmladšího účastníka 4,5 letého Tomíka z Jablonce. Protože však Tomík šlape sám a Lucinka se vezla ve vozíku taženého za kolem, předali jsme tuto záležitost k vyřešení mezinárodní cyklistické federaci UCI. Po předchozích dvou dnech, kdy jsme vyráželi do dolní části města, nasměrovali malí cyklisté svá přední kola tentokrát severním směrem a kolem městských lázní jsme po cyklostezce dorazili do sídla Hasičského záchranného sboru na Pražské ulici. Tradičně jsme shlédli ukázku techniky a výbavy - všichni si vyzkoušeli těžkou hasičskou přilbu, někteří i oblečení, ale nejlépe se všichni cítili za volantem zásahových vozidel. Přestože měli všichni zakázáno na cokoliv sahat, občas zaznělo zatroubení (v garážích obzvlášť hlasité), ale žádné auto naštěstí nezvládli nastartovat (ve všech jsou kvůli rychlosti zásahu klíče v zapalování). Nakonec si všichni vyzkoušeli dýchací přístroj do zakouřeného prostředí (nikoliv do restaurace ale do požárem zasažených objektů). Jeden z praktikantů ověřil funkčnost přístroje dokonce u výfuku nastartované AVIE a protože se s námi vrátil do cíle, byl dýchací přístroj nejspíš funkční. Celou dobu pobytu u hasičů jsme rozfoukávali zamračenou oblohu, což se nám nakonec povedlo, mraky se podařilo rozehnat a terénní sjezd do údolí Gránického potoka jsme už jeli za slunečného počasí. Našli se sice výjimky, kterým se zdála cesta příliš úzká, tak to vzali kopřivami, ale jinak se nic nikomu nestalo. Vzhledem k oteplení následovalo po sjezdu do údolí sundání zbytečných vrstev, jejich uložení do baťůžků a těm co neměli sundané vrstvy kam dát, jsme na řidítkách vytvořili z oblečení uzel, který se nesmí za žádných okolností uvolnit. Pokud se tak stane, cyklista zpravidla opouští kolo v nenulové rychlosti nečekaným směrem. Nám se nic takového nestalo a cesta údolím ubíhala jako po másle. Přesně ve 12:30 jsme tak mohli rozrazit dveře Hospůdky U Drbalů v Bezkově, pozdravit a usednout k obědu. Dnešní rajská omáčka chutnala naprosto všem (tedy opět až na jednu výjimku), ostatně bylo to asi poznat na dresech po příjezdu domů. V dílně majitele hospůdky jsme opravili jedinou technickou závadu dnešní cesty, která vyžadovala svěrák a pak už následoval krátký přesun do obce Lukov, kde bylo domluvené koupání v bazénu. Některým se zdála 24oC voda studená, tak hráli kuželky, ping-pong, kriket, šli obdivovat koně před areálem, ale hlavně si dali něco dobrého na zub. Následovala cesta zpátky, s větrem v zádech se nemuselo téměř šlapat (pozn. redakce - ne všichni mají tento názor). Skupince mladších účastníků se tak podařilo téměř na minutu přesně dodržet naplánovaný harmonogram a v 16:30 předat ratolesti rodičům, prarodičům, tetám nebo přihlížejícím. Skupinka starších dorazila o chvilku později. Najeli jsme celkem 37,9 km. Celý den jsme samozřejmě jako vždy dodržovali pitný režim, což dokazuje i první snímek fotogalerie ze čtvtého dne zde
Pátek 13. července
Poslední den příměstského cyklotábora jsme se probudili do krásného letního počasí, na teploměru 12oC, slabý déšť a více jak 80% vzdušná vlhkost - zkrátka tak jak se na pátek třináctého sluší a patří. Ve stylu hesla "Není špatného počasí, je jen špatně oblečeného cyklisty" jsme vyrazili vstříc novým dobrodružstvím. Program jsme museli razantně upravit, takže z plavby na lodičkách stejně jako z jízdy na šlapacích kárkách a autíčkách nic nebylo, když nepřestalo pršet ani po obědě, vzaly za své i další naplánované aktivity - návštěva polního letiště u Nového Šaldorfa a archivního sklepa firmy Znovín v Louckém klášteře. Namísto toho jsme se utábořili v informačním centru Stará Vodárna u znojemské přehrady, sundali přebytečné vrstvy šatstva (tentokrát ani ne tak kvůli teplu jako předchozí den, ale proto že byly po necelých 2,5 km jízdy k řece Dyji hodně mokré). Celé dopoledne jsme tak strávili hraním her, sportovními soutěžemi a také zdravovědou. Z fotodokumentace to vypadá, že tento den nebyla nouze o zranění, všechno však bylo jen jako a všichni si vzájemné obvazování a ošetřování neexistujících zlomenin a rozbitých hlav náležitě užili. Potom přišel čas oběda a protože jsme kvůli neustávajícímu dešti nemohli na místo plánovaného oběda dojet, přijel oběd za námi ve várnicích. Přestože jsme porcelán a stříbrné příbory pro tentokrát vyměnili za plastové misky a příbory, nikdo si nestěžoval. Autor této reportáže a fotograf v jedné osobě si mezitím na kole "odskočil" nahoru do města připravit fotografie z uplynulých dní, abychom dětem po obědě mohli v improvizovaném kinosále promítnout fotky z celého týdne. Kolem 14:00 hodiny se počasí umoudřilo natolik, že jsme se přesunuli pěšky do nedalekého muzea motorismu, kde byly k vidění nejenom stará auta a motorky, ale vyznavače kol zaujaly i velocipédy zavěšené pod stropem muzea, z nichž mnohým nechybí mnoho k oslavě stých narozenin. Nakonec následoval už téměř za sucha přesun ulicí Napajedla (což je asi nejprudší silniční kopec ve Znojmě, nazývaný lidově Tremperk) na místo srazu. Suma sumárum dnes pohodových 4,8 km, za celý týden necelých 140. Všichni účastníci po obdržení pamětního listu, igelitky s dárečky a ruské zmrzliny provolali 3 x zdar letošním táboru a někteří z nich už se mohou těšit na 14-ti denní cyklotábor nebo na II. turnus příměstského tábora, který se koná na konci srpna.
Foto z posledního dne zde
